Nos 30x jinak

Nose 30 funkci

Naše tělo disponuje řadou orgánů, které vykonávají neocenitelné funkce a umožňují nám žít každý den. Mezi tyto orgány patří i náš nos. Možná jste si nikdy neuvědomili, kolik důležitých úkolů má náš nos na starost. Od dýchání po vnímání vůní a ochranu našeho zdraví to vše a mnohem více dokáže náš čichový orgán zvládnout. Přestože je tak významný, často kolem něj existují různé předsudky a mýty. Pojďme si společně osvětlit, jaké jsou jeho funkce a jaký vliv má náš nos na naše každodenní životy.

30 FUNKCÍ NOSU​

Čich, filtrace a zvlhčování vzduchu je jen zlomkem toho, co náš nos dokáže. Odhaduje se, že skrývá nejméně 30 funkcí, které jsou nezbytné pro náš život. Zde jsou některé z nich.

1. Čich

Čichový smysl je důležitou funkcí nosu, která umožňuje vnímání a rozlišování různých vůní a pachů. Tato schopnost je zprostředkována čichovými receptorovými buňkami, jež jsou umístěny v nosní sliznici. Když do nosní dutiny vstoupí aroma částice z okolního prostředí, tyto buňky zachytí chemické sloučeniny a vyšlou signály do mozku, který je interpretuje jako určité vůně.

Čich hraje klíčovou roli v našem vnímání světa a má mnoho aspektů:

Vnímání potravin

Čich nám pomáhá rozpoznat různé chutě potravin. Mnohé z toho, co považujeme za chuť, je ve skutečnosti zážitek z vůně potravin, který je přenášen z nosu do mozku.

Vnímání vůní

Různé vůně mají schopnost vyvolávat emoce, vzpomínky a pocity. Prostřednictvím čichu tak můžeme detekovat vůně, jež v nás mohou vzbudit hluboké emocionální reakce.

Bezpečnost

Čich nám může pomoci detekovat nebezpečné plyny, jako jsou plyny unikající z domácích spotřebičů, dýmové signály požárů nebo úniky plynů.

Komunikace

U některých živočichů je čich důležitým prostředkem komunikace. Lidé také mohou prostřednictvím feromonů, tedy chemických signálů, vysílat nevědomé signály ostatním jedincům.

Výběr partnera

Čich může hrát roli při výběru partnera na základě genetické kompatibility, což může ovlivnit vývoj potomstva.

2. Filtrace vzduchu

Filtrace vzduchu je další důležitou funkcí nosu. Nosní chlupy, chloupky a sliznice fungují jako přirozený filtr pro vzduch, který vdechujeme. Tyto struktury zachycují nečistoty, mikroorganismy, prach a částice z prostředí, čímž zabraňují tomu, aby se tyto látky dostaly hlouběji do dýchacích cest a plic. Filtrace je klíčová pro ochranu plic a zabraňuje potenciálním infekcím a alergickým reakcím. Tímto způsobem nos plní roli první linie obrany proti vnějším nebezpečím.

3. Ochrana plic

Jednou z důležitých funkcí nosu je ochrana plic před nežádoucími částicemi a mikroorganismy přítomnými v ovzduší. Tato ochrana je zajišťována několika mechanismy:

Nosní chlupy

Chlupy v nosních dírkách fungují jako fyzická bariéra, která brání vstupu větších částic, prachu a nečistot do nosních cest a následně do dýchacího systému. Tyto chlupy tak pomáhají zabraňovat zanesení plic nečistotami, které by mohly způsobit podráždění nebo infekci.

Sliznice

Nosní sliznice je pokryta hlenem, který obsahuje enzymy a látky, jež mají antimikrobiální a antivirové vlastnosti. Tento hlen může zachytávat mikroorganismy, jako jsou bakterie nebo viry, a tím zabraňovat jejich proniknutí do dýchacího systému.

Imunitní reakce

Sliznice v nosu obsahuje buňky imunitního systému, jako jsou bílé krvinky a makrofágy, které jsou schopné identifikovat a bojovat proti patogenům. Tato imunitní obrana může zabránit infekcím a podpořit rychlou reakci na invazivní organismy.

4. Filtrace alergenů

Nos má významnou roli při filtrování a zachycování alergenů, což jsou látky, na které může tělo reagovat nadměrnou imunitní odpovědí a způsobit alergické reakce. Sliznice v nose je obklopena mikroskopickými chloupky, známými jako řasinky. Tyto řasinky pohybující se ve svislém směru směrem ven z nosních dírek mají za úkol zachytávat a odstraňovat částice, včetně alergenů, které se dostanou do nosní dutiny.

Když alergeny, jako jsou pyl, prachové částice nebo roztoči, vstoupí do nosní dutiny, mohou se zachytit v hustém hlenu a na řasinkách. Tím je minimalizována pravděpodobnost, že by tyto alergeny pronikly dále do dýchacích cest a způsobily alergické reakce. Sliznice v nose tak představuje důležitou bariéru, která brání vstupu alergenů do těla a snižuje riziko alergických symptomů, jako jsou svědění, kýchání, rýma nebo zhoršené dýchání.

5. Zahřívání vzduchu

Jednou z funkcí nosu je i zahřívání vdechovaného vzduchu. Když vzduch vstupuje do nosních dírek, prochází přes rozsáhlou plochu sliznice obsahující cévy. Tato sliznice produkuje teplo, které předává vzduchu. Díky tomu se vzduch zahřeje na tělesnou teplotu nebo blízkou ní, než vstoupí do dýchacích cest.

Zahřátý vzduch má několik výhod:

  • Teplo zabraňuje dráždění sliznic a dýchacích cest chladným vzduchem, což může vést k nepříjemným pocitům, nebo dokonce bolesti.
  • Zahřátý vzduch je pro tělo méně náročný. Když studený vzduch vstupuje přímo do plic, tělo musí vyvinout více úsilí na jeho zahřátí na teplotu těla, což může být energeticky náročné.

A tak se během chladných podmínek vzduch ohřívá na optimální teplotu předtím, než vstoupí do plic a dále do krevního oběhu. Naopak v teplém prostředí nosní dýchání umožňuje odbourání nadměrného tepla, což pomáhá udržovat tělesnou teplotu v rámci normálního rozsahu.

6. Zvlhčování přicházejícího vzduchu

Nosní sliznice má schopnost zvlhčovat vdechovaný vzduch. Když vzduch vstupuje do nosních průchodů, sliznice produkuje hlen, který obsahuje vodu. Tento hlen pokrývá sliznici a zajišťuje zvlhčení vzduchu předtím, než vstoupí do dýchacích cest. Zvlhčení vzduchu má několik pozitivních účinků.

  • Vlhký vzduch je méně dráždivý pro sliznice dýchacích cest a plic. Suchý vzduch by mohl způsobit vysoušení sliznic a podráždění.
  • Zvlhčování vzduchu pomáhá udržovat optimální prostředí pro správné fungování respiračního systému. Sliznice potřebuje určitou vlhkost k tomu, aby mohla plnit své ochranné a imunitní funkce.

7. Omezení ztráty vody z těla

Nos má také důležitou funkci v udržování rovnováhy vodního obsahu v těle. Tato funkce je spojena s procesem, který se nazývá vodní rovnováha. Když dýcháme, voda z našich dýchacích cest je vypařována spolu s výdechem. Nosní sliznice hrají v tomto procesu klíčovou úlohu tím, že zachycují a recyklují tuto vlhkost z vydechovaného vzduchu.

Když dýcháme nosem, nosní sliznice zachycují vodu a vlhkost z vydechovaného vzduchu. Tato vlhkost je poté opětovně využita v těle, což pomáhá udržet rovnováhu vodního obsahu. To je důležité, protože udržování správné vodní rovnováhy má vliv na různé procesy v těle – včetně metabolismu, funkce orgánů a celkového zdraví.

Zajištění vodní rovnováhy je tedy další důležitou funkcí nosu, která přispívá k udržení optimálních podmínek pro správnou funkci našeho těla a celkové zdraví.

8. Lepší zapojení bránice

Další významnou funkcí nosu je jeho schopnost zlepšit zapojení bránice. Ta je hlavním dýchacím svalcem. Při dýchání nosem dochází k aktivaci bránice a zvětšení pohybu svalu. Naopak při dýchání ústy je pohyb bránice omezený.

Bránice je sval umístěný pod hrudníkem a odděluje hrudní od břišní dutiny. Při inhalaci bránice kontrahuje a pohybuje se dolů, což zvyšuje objem plic a umožňuje vstup vzduchu. Při výdechu se bránice uvolňuje a vrací se zpět do své původní polohy.

Dýchání nosem tedy zvyšuje aktivaci bránice a umožňuje hlubší a efektivnější dýchání. To má pozitivní vliv na dodávání kyslíku do krve a na celkovou pohodu těla.

9. Produkce hlenu

Nosní sliznice produkuje hlen, což je viskózní tekutina s mnoha důležitými funkcemi. Tento hlen obsahuje vodu, elektrolyty, enzymy a další látky, které hrají roli při udržování zdraví nosu a dýchacích cest. Produkce hlenu zajišťuje několik důležitých funkcí:

Zvlhčování a ochrana

Hlen sliznice zvlhčuje přicházející vzduch a chrání nosní dutinu před vysušením a podrážděním. Tím je zajištěno pohodlí a optimální funkce nosní sliznice.

Ochrana před infekcemi

Hlen obsahuje látky s antibakteriálními a antivirovými vlastnostmi. Tyto látky mohou bránit mikroorganismům v rychlém růstu a šíření, což zvyšuje odolnost proti infekcím.

Zachytávání částic

Hlen zachycuje nečistoty, mikroorganismy, alergeny a další potenciálně škodlivé látky. Tyto látky jsou zachyceny v hlenové vrstvě a následně jsou odstraněny pomocí pohybů řasinek směrem ven z nosních dírek.

Očista

Množství hlenu produkovaného sliznicí pomáhá odstraňovat nahromaděné nečistoty a alergeny. Tento proces, společně s pohybem řasinek, podporuje čištění nosních průchodů.

10. Vylučování toxinů

Nosní sliznice a hlen mají také schopnost vylučovat potenciálně škodlivé látky z těla, což přispívá k detoxikaci organismu. Tento proces zahrnuje různé látky, které mohou být zachyceny a odstraněny z nosní dutiny:

  • Hlen a řasinky v nosní dutině zachycují prachové částice, nečistoty a drobné částečky, které se dostanou do nosních průchodů. Tyto látky jsou následně odstraněny buď tím, že jsou vytlačeny ven z nosu, nebo pohybem řasinek směrem zpět k hltanu, kde jsou spolknuty a odvedeny trávicím systémem.
  • Sliznice obsahuje buňky imunitního systému, které jsou schopny rozpoznávat a zneškodňovat mikroorganismy, včetně bakterií a virů.
  • Hlen může zachytávat alergeny, které se dostanou do nosní dutiny, a tím minimalizovat jejich pronikání dále do dýchacích cest. Tím je snižována pravděpodobnost alergických reakcí.

11. Podpora relaxace

Nosní dýchání nám přináší mnohem víc než jen základní zásobu kyslíku. Jednou z prvních funkcí je schopnost nosního dýchání podporovat relaxaci. Když dýcháme nosem, vdechovaný vzduch prochází úzkými nosními průchody, což vytváří odpor a zpomaluje naše dýchání. Tento přirozený mechanismus působí jako regulátor naší dýchací frekvence a má schopnost nás uklidnit a podpořit relaxaci.
Tato schopnost má svůj základ ve fyziologii dýchání a byla potvrzena výzkumy. Vědci se zaměřili na studium efektů pomalého dýchání na zdravé jedince. Výsledky naznačují, že nosní dýchání může pozitivně ovlivnit naši fyzickou a duševní pohodu. Dýchání nosem může snížit stresové reakce a napomoci uvolnění těla a mysli.

12. Zlepšení kognitivní funkce při normálním fungování nosu

Funkční nosní dýchání má pozitivní dopad na naši schopnost myslet a soustředit se. U lidí s normálním nosním dýcháním jsou často zlepšené kognitivní funkce a vyšší úrovně energie ve srovnání s těmi, kteří trpí chronickými problémy nosních cest. Výzkum provedený na 100 jedincích, z nichž polovina měla chronický zánět nosní sliznice a paranazálních dutin, ukázal, že osoby s ucpaným nosem projevují výrazně horší rozpoznávací funkce a pociťují dříve únavu. Navíc měly také zhoršené reakční časy při testování na počítači.

13. Zvýšení vizuálního vnímání díky čichu

Dýchání nosem může zásadně ovlivnit naši vizuální vnímavost a schopnost se orientovat v prostoru. Podle jednoho výzkumu provedeného na Weizmannově institutu v Izraeli v roce 2019 může existovat spojitost mezi dýcháním nosem a kognitivní funkcí, která má původ v evolučních mechanismech přežití. Historicky byla schopnost detekovat pachy spojena s identifikací potenciálních nebezpečí v okolí. Naši předkové museli být schopni rychle a přesně rozeznat své okolí, aby přežili v prostředí plném nebezpečí. Dýchání nosem tedy může mít vliv na zvýšení schopnosti zpracovat vizuální informace a rozpoznat prostorové vzory, což mohlo být klíčové při orientaci v okolním prostředí a rozhodování o situacích ohrožujících život.

Nosní dutina obsahuje senzorické buňky, které zachycují vibrace a vnější podněty, což je důležité pro vnímání prostředí.

14. Vytváření nosní rezonance při mluvení

Další důležitou funkcí nosu je vytváření nasální rezonance při mluvení. Při produkci zvuku hlasovými vazy se zvukové vlny od nich šíří do dutiny nosu. Zde rezonují s okolními tkáněmi a kostmi, což vytváří specifickou kvalitu hlasu.

Nasální rezonance je důležitá pro správnou artikulaci slov a vět. Pomáhá při rozlišování různých zvuků a tónů, což umožňuje jasnou a srozumitelnou komunikaci. Kvalita hlasu, kterou nos přispívá k vytvoření, je individuální a charakteristická pro každou osobu.

15. Produkce oxidu dusnatého v nose

Nos produkuje molekulu známou jako oxid dusnatý, která hraje roli při udržování zdravé funkce plic a může pomáhat chránit před určitými respiračními infekcemi. Tento plyn má schopnost rozšiřovat cévy a regulovat různé fyziologické procesy v těle a může ovlivnit plicní funkci a krevní oběh.

Oxid dusnatý hraje klíčovou roli v regulaci průtoku krve cévami v plicích. Když člověk dýchá nosem, oxid dusnatý se uvolňuje a způsobuje rozšíření cév, což zlepšuje průtok krve a zajišťuje optimální zásobování kyslíkem a odstraňování oxidu uhličitého. Tento proces může snižovat krevní tlak a podporovat zdravý krevní oběh.

Dále se ukázalo, že oxid dusnatý má protizánětlivé a antimikrobiální vlastnosti, které mohou pomoci chránit dýchací cesty před infekcemi. Tímto způsobem může nos a jeho schopnost produkovat oxid dusnatý přispívat k ochraně dýchacího systému a celkovému zdraví.

Vdechování oxidu dusnatého, který je produkován nosem, může být důležité pro udržení zdravého plicního systému a krevního oběhu. Tato funkce nosu má významný dopad na celkové zdraví a může hrát roli v prevenci různých respiračních onemocnění.

16. Zvýšení příjmu kyslíku do krve

Dýchání nosem má výrazný vliv na zvýšení množství kyslíku, které se dostává do naší krve ve srovnání s dýcháním ústy.  Když je náš nos ucpaný, snižuje se příjem kyslíku v krvi. Ve studii jedinců, kteří nepřetržitě dýchají nosem, se arteriální tlak kyslíku zvýšil téměř o 10 %. Tento nárůst má pozitivní dopad na celkovou výkonnost, koncentraci a vitalitu.

Když dýcháme nosem, vzduch se filtruje zvlhčuje a zahřívá v nosní dutině, což zajišťuje optimální podmínky pro příjem kyslíku. Pokud dýcháme naopak ústy, vzduch neprochází tímto procesem, což může vést ke snížení hydratace dýchacích cest. Studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně dýchají nosem, mají větší nasycení krve kyslíkem.

17. Rozšiřování cév v plicích

Jednou z důležitých funkcí nosu je schopnost rozšiřovat krevní cévy v plicích, což má pozitivní vliv na průtok krve a kyslíku do plicního systému. Když dýcháme nosem, dochází k uvolňování oxidu dusnatého, který působí jako vazodilatátor – tedy látka, jež rozšiřuje cévy. Tímto způsobem se zlepšuje průtok krve skrze plicní cévy a umožňuje efektivní výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a plicními alveolami.

Rozšiřování cév v plicích zajišťuje, že kyslík je efektivněji přiváděn do krevního oběhu a transportován po celém těle. Tato funkce nosu je zejména významná při fyzické aktivitě a námaze, při které je zapotřebí zvýšený přívod kyslíku do těla.

18. Přerozdělení krve v plicích

Při vývoji lidí a při přechodu do vzpřímené polohy těla došlo ke zhoršení výměny plynů v horních oblastech plic. Oxid dusnatý však přispívá k redistribuci krve v plicích. Tímto procesem se zvyšuje průtok krve v horních oblastech plic až o 24 %.

Mechanismus této funkce spočívá v tom, že nosní dutina produkuje oxid dusnatý, který má schopnost rozšiřovat cévy. Při dýchání nosem dochází k uvolňování tohoto oxidu, což zvyšuje průtok krve v horních částech plic. Tento proces má zásadní význam pro zajištění optimálního množství kyslíku v krvi a jeho následný transport do různých částí těla.

19. Zlepšení okysličení během spánku díky nosnímu dýchání

Správné dýchání nosem je klíčové i pro kvalitní spánek. Funkce nosu hraje významnou roli při dýchání během spánku, což má přímý vliv na hladinu kyslíku v krvi a celkovou kvalitu spánku. Studie ukazují, že dýchání nosem během spánku zvyšuje úroveň kyslíku v těle ve srovnání s dýcháním ústy. To je zvláště důležité pro osoby trpící spánkovou apnoí, což je stav charakterizovaný přerušovaným dýcháním během spánku. Správné nosní dýchání může pomoci snížit závažnost symptomů spánkové apnoe a zlepšit celkovou kvalitu spánku.

Tím, že dýcháme nosem během spánku, zajišťujeme, že do našeho těla proudí více kyslíku. To může přispět k lepší regeneraci tkání a buněk během nočního odpočinku. Kvalitní spánek je zásadní pro naši fyzickou a duševní pohodu. Dále má pozitivní vliv na různé aspekty zdraví, jako je imunitní systém, kognitivní funkce a celkovou vitalitu.

20. Podpora hlubšího spánku

Při nočním dýchání ústy může docházet ke snížení kyslíku v krvi a hladiny kysličníku uhličitého. To může mít negativní dopad na kvalitu spánku a způsobit nepříjemné symptomy, jako je noční pocení, probuzení a nespavost. Naopak dýchání nosem umožňuje lepší kontrolu nad vstupujícím vzduchem, což vede k optimálnímu zásobení kyslíkem a udržuje stabilitu plynových hladin v krvi.

Pro osoby s poruchami spánku, jako je spánková apnoe (která je charakterizována opakovanými přerušeními dýchání během spánku), může být správné dýchání nosem klíčové pro snížení závažnosti symptomů a zlepšení celkové kvality spánku. Dýchání nosem při spánku může také snižovat intenzitu chrápání a problémy s obstrukčním spánkovým apnoickým syndromem.

Tímto způsobem nos ovlivňuje nejen běžné dýchání, ale také noční odpočinek a regeneraci těla během spánku.

21. Regulace krevního tlaku

Když se oxid dusnatý uvolňuje v nosní sliznici, může se difundovat do krve a působit na krevní cévy. NO má schopnost rozšiřovat cévy (vasodilataci), což má pozitivní vliv na průtok krve. Při dilataci cév se snižuje odpor v cévách a zvyšuje se průtok krve. To má za následek pokles krevního tlaku, protože s nižším odporem v cévách se snižuje nápor krve na stěny cév.

Nerovnováha v hladině oxidu dusnatého nebo jeho nedostatek může mít vliv na regulaci krevního tlaku a souviset s hypertenzí (vysokým krevním tlakem). Studie naznačují, že nedostatek NO může přispět ke zvýšení krevního tlaku a zhoršení cévního zdraví.

22. Udržování elasticity plic

Další důležitou funkcí nosu je udržování elasticity plic, což má klíčový vliv na efektivitu dýchání. Když dýcháme nosem, vdechovaný vzduch prochází úzkými nosními cestami, které mu poskytují přirozený odpor. Tento odpor reguluje tok vzduchu, což má za následek optimální napětí a pohybu plicního parenchymu neboli plicní tkáně, která je zodpovědná za plynovou výměnu.

Pravidelné dýchání nosem umožňuje kontrolovaný a efektivní přívod vzduchu do plic, což pomáhá udržovat správnou elasticitu plicní tkáně, jež je klíčová pro procesy dýchání. Poskytuje totiž plicím možnost rozpínat se během inhalace a stáhnout se během exhalace. Tento rytmický pohyb umožňuje, aby se vzduch s bohatým obsahem kyslíku dostal do krve a zároveň byl odstraněn oxid uhličitý.

Při dýchání ústy je vdechovaný vzduch mnohem méně ovlivněn odporovými strukturami a nedochází k optimální elastické interakci mezi plicemi a vzduchovými cestami. To může vést k narušení plynové výměny a omezení efektivity dýchání. Dlouhodobé dýchání ústy může také zvýšit riziko vzniku respiračních obtíží a problémů s plicní funkcí.

23. Kontrola astmatických příznaků díky nosnímu dýchání

Astmatická onemocnění jsou charakterizována zánětem a zúžením dýchacích cest, což může způsobit obtíže s dýcháním a další příznaky. Studie ukazují, že nosní dýchání může pomoci snížit závažnost a frekvenci astmatických příznaků, zejména pokud jsou spouštěny fyzickou aktivitou. Během cvičení může udržování nosního dýchání pomoci udržet dýchací cesty otevřené a zabránit jejich nadměrnému zúžení.

24. Rozšiřování nosu pro zvýšený vzduchový průtok během cvičení

Rozšiřování nosních cest má klíčový význam pro efektivní přívod vzduchu během fyzické aktivity. Při cvičení dochází k nárůstu potřeby kyslíku, a proto je důležité, aby dýchací cesty umožnily dostatečný průtok vzduchu. Nosní dýchání zde sehrává důležitou roli.

Nosní dutiny jsou schopny se adaptovat a rozšířit podle aktuální potřeby. Při fyzické námaze se nosní cesty rozšiřují, což umožňuje větší průtok vzduchu do plic. Tímto způsobem je zajištěno efektivní zásobování těla kyslíkem, který je nezbytný pro energetické procesy ve svalové tkáni.

Výhodou rozšířených nosních cest je i to, že umožňují regulaci vlhkosti a teploty vdýchaného vzduchu. Během fyzické aktivity dochází ke zvýšenému odpařování, a tím i ke ztrátě vlhkosti. Nosní dutiny dokážou vzduch zvlhčit a zahřát, což může napomoci k pohodlnějšímu dýchání a zabránit podráždění dýchacích cest.

Celkově tedy lze říci, že rozšiřování nosních cest a preferování nosního dýchání během cvičení může významně přispět ke zlepšení vzduchového průtoku do plic, a optimalizovat tak dodávku kyslíku do svalů. To má pozitivní dopad na celkový výkon, vytrvalost a komfort při sportovních aktivitách.

25. Prevence cvičení vyvolaného bronchospasmu

Bronchospasmus je stav, při kterém se svaly okolo průdušek v plicích stahují nadměrně a způsobují jejich zúžení. Tento jev může být vyvolán fyzickou aktivitou u lidí trpících astmatem nebo jinými respiračními onemocněními. Nosní dýchání tak může hrát klíčovou roli v prevenci bronchospasmu vyvolaného cvičením.

Při nosním dýchání se vzduch zahřívá, zvlhčuje a filtruje v nosních cestách. To může pomoci zabránit dráždění průdušek a snížit riziko tohoto nežádoucího jevu. Naopak při dýchání ústy dochází k rychlejšímu a chladnějšímu vdýchnutí vzduchu, což může zvýšit podráždění průdušek u náchylných jedinců.

Důležité je také zmínit, že správná technika nosního dýchání může pomoci uvolnit napětí v oblasti hrudníku a krku, což může dále redukovat riziko bronchospasmu. Z těchto důvodů může být nosní dýchání cenným nástrojem pro prevenci nepříjemných a potenciálně nebezpečných reakcí průdušek při cvičení.

26. Účinnější využití kyslíku během cvičení

Správná dodávka kyslíku do těla během fyzické aktivity je klíčová pro optimální výkon a vytrvalost. Nosní dýchání může hrát důležitou roli v tom, jak efektivně tělo využívá kyslík během cvičení.

Když dýcháme nosem, vzduch prochází nosními cestami, kde se ohřívá, zvlhčuje a filtruje. To umožňuje, aby se vzduch dostal do plic ve stavu optimální pro vstřebávání kyslíku. Navíc se v nosní sliznici nachází větší množství krevních cév a kapilár než v ústní dutině, což podporuje efektivní výměnu kyslíku a oxidu uhličitého.

Při dýchání ústy dochází k rychlejšímu průchodu vzduchu do plic, což může vést k nedostatečnému zahřátí a zvlhčení vzduchu a k menší filtraci nečistot. To může ovlivnit schopnost plic vstřebávat kyslík a odvádět oxid uhličitý, což může negativně ovlivnit celkový výkon při cvičení.

Navíc je nosní dýchání spojeno s nižší frekvencí a hloubkou dýchání než to ústní. To umožňuje tělu lépe synchronizovat dýchání s pohybem a zátěží během cvičení, což může vést k účinnějšímu využití kyslíku a vyšší výkonnosti.

27. Snížení ventilace během cvičení díky nosnímu dýchání

Ventilace je proces, při kterém se vyměňuje vzduch mezi plicemi a vnějším prostředím. Během fyzické aktivity může být ventilace zvýšena kvůli potřebě zvýšeného přísunu kyslíku a odvodu oxidu uhličitého. Nicméně nadměrná ventilace, zvláště při dýchání ústy, může mít některé negativní dopady na tělesný systém.

  • Jedna z výhod nosního dýchání při cvičení spočívá v tom, že může přispět ke snížení nadměrné ventilace.
  • Když dýcháme ústy, vzduch může proudit rychleji do plic, což může vést k častějším a mělčím nádechům. To může způsobit, že tělo vydechuje více oxidu uhličitého, než je nutné, což může ovlivnit acidobazickou rovnováhu a výkon.
  • Naopak při nosním dýchání je proudění vzduchu do plic pomalejší a nádechy jsou obvykle hlubší a lépe synchronizované s fázemi pohybu. To umožňuje efektivnější výměnu plynů – kyslíku a oxidu uhličitého – a umožňuje tělu udržet optimální rovnováhu.
  • Snížená ventilace zabraňuje nadměrnému vylučování oxidu uhličitého, což může mít pozitivní vliv na udržení pH krve a celkovou homeostázu.

28. Adaptace na nosní dýchání při cvičení zvyšuje toleranci na oxid uhličitý a snižuje dušnost

Pokud provádíme trénink s důrazem na nosní dýchání, tělo se postupně adaptuje na tento způsob respirace. Jednou z klíčových adaptací je zvýšená tolerance organismu na oxid uhličitý, který je produktem metabolismu v těle a vylučuje se při výdechu. Když si tělo zvykne na nosní dýchání, dochází tak k jistým změnám v regulaci respirace v reakci na zvýšenou hladinu oxidu uhličitého. Organismus se však přirozeně snaží nadměrného množství oxidu uhličitého zbavit.

Pokud se hladina oxidu uhličitého v krvi zvýší, tělo reaguje vyšší frekvencí dýchání, aby se tento nadbytečný plyn odstranil. Nicméně při dlouhodobém cvičení s důrazem na nosní dýchání dochází k postupné změně v citlivosti dýchacího centra v mozku na hladinu oxidu uhličitého.

Tím, že tělo zvyšuje svou toleranci na zvýšenou hladinu oxidu uhličitého, se snižuje tendence k nadměrnému dýchání v reakci na jeho akumulaci. To má za následek, že cvičení nevede k tak rychlému nárůstu respirace a dušnosti jako při cvičení s dýcháním ústním. Tímto způsobem může být zlepšena celková komfortnost cvičení a snížení nepříjemných pocitů dušnosti, které mohou omezovat fyzický výkon.

Výhodou této adaptace je také to, že se tělo stává efektivnějším v udržování acidobazické rovnováhy. To může mít pozitivní dopad na celkovou fyziologii těla a zvýšit výkon při fyzické aktivitě. Adaptace na nosní dýchání tedy umožňuje lepší kontrolu nad dýcháním a snižuje negativní dopady nadměrného ventilování během cvičení.

29. Podpora správného vývoje čelistí a obličejových kostí

Správný vývoj obličejových struktur je klíčový nejen pro estetický vzhled, ale i funkci ústní dutiny. Nosní dýchání hraje v tomto procesu významnou roli. Když dítě dýchá převážně ústy, může to mít negativní vliv na růst a vývoj obličejových struktur.

Nosní dýchání umožňuje vzduchu projít přes nosní dutinu, která je vybavena řadou struktur, včetně nosních konch, které zvyšují povrch pro zahřívání, zvlhčování a čištění vzduchu předtím, než vstoupí do plic. Kromě toho je nosní dýchání spojeno s aktivací určitých svalů v obličejové oblasti, které podporují správný růst kostí a chrupavek.

Naopak při dýchání ústy se vzduch dostává do ústní dutiny bez výše zmíněných filtrujících a zvlhčujících mechanismů. To může vést k suchu v ústech a podráždění sliznic. Kromě toho může opakované dýchání ústy mít vliv na postavení jazyka a horního patra, což může ovlivnit vývoj kostí obličejové oblasti.

Nejvíce citlivé období na vývoj obličejových struktur je v dětském věku, kdy jsou kosti a tkáně stále měkké a formovatelné. Pravidelné nosní dýchání během tohoto období může pomoci zajistit optimální růst kostí obličejové oblasti, správné postavení zubů a celkově estetický a funkční vývoj obličejového skeletu.

Z tohoto důvodu je klíčové podporovat nosní dýchání u dětí a minimalizovat zvyk dýchání ústy, což může mít dlouhodobé dopady na vývoj jejich obličeje. Dýchání nosem tak nejenže přináší výhody pro celkové zdraví a fyziologii, ale také pozitivně ovlivňuje estetiku a funkci obličejové oblasti.

30. Ovlivňuje nervový systém

Nosní dýchání je spojeno s nervovým systémem, konkrétně s jeho parasympatickou a sympatickou částí.

Parasympatická část nervového systému je zodpovědná za relaxaci a klidový stav těla. Když dýcháme nosem, aktivuje se právě parasympatický nervový systém. To znamená, že nosní dýchání podporuje uvolnění a klidový stav, což může mít pozitivní vliv na celkovou pohodu, snižování stresu a zlepšení kvality spánku.

Naopak sympatická část nervového systému je zodpovědná za reakce na stres a situace, které vyžadují zvýšenou aktivitu. Dýchání ústy může aktivovat sympatický nervový systém a přispět k pocitu úzkosti, napětí a nervozity. To může vést k nežádoucím účinkům, jako je zvýšený srdeční tep, zvýšený krevní tlak a další projevy stresu.

Referenční zdroje:

  1. Thirty Functions of The Nose, Patrick McKeown, OxygenAdvantage
  2. Russo MA, Santarelli DM, O’Rourke D. The physiological effects of slow breathing in the healthy human.
  3. Sivasankar M, Fisher KV. Oral breathing increases Pth and vocal effort by superficial drying of vocal fold mucosa. J Voice. 2002
  4. Swift, Campbell, McKown, ( 1988), Oronasal obstruction, lung volumes, and arterial oxygenation.
  5. Lundberg, Settergren, Gelinder, Lundberg, Alving, Weitzberg, (1996), Inhalation of nasally derived nitric oxide modulates pulmonary function in humans.
  6. Andrew, Lumb , (2017), Nunn’s Applied Respiratory Physiology (Eighth Edition)
  7. Naclerio, Pinto, Assanasen, Baroody, (2007), Observations on the ability of the nose to warm and humidify inspired air
  8. Svensson S, Olin AC, Hellgren J. Increased net water loss by oral compared to nasal expiration in healthy subjects. Rhinology. 2006
  9. Hasegawa, Kern, (1978), The effect of breath holding, hyperventilation, and exercise on nasal resistance.
  10. Morton, King, Papalia, Goodman, Turley, Wilmore, (1995), Comparison of maximal oxygen consumption with oral and nasal breathing

Share:

Facebook
Twitter
Pinterest
LinkedIn

Další příspěvky

CO2 a citlivost

Citlivost na CO2 může být významným prediktorem sportovního výkonu. Nízká citlivost na CO2 (hypokapnie) je

© Cycling Energy / Všechny práva vyhrazena