Každý jistě ví, že vdechujeme kyslík (O2) a vydechujeme oxid uhličitý (CO2). Existuje však třetí, méně známý plyn zvaný oxid dusnatý (NO), který dokončuje celý dýchací cyklus. NO neboli „molekula života“ je jednou z nejdůležitějších molekul pro podporu zdraví a kondice, přesto si málo lidí uvědomuje jeho roli v těle, protože naše tradiční chápání dýchání je neúplné.
Tato molekula dokáže zcela uvolnit dýchací cesty, zajistí, aby se do plic dostalo ještě více O2, umožní přenos většího množství O2 do našich svalů, a dokonce dokáže likvidovat velmi silné mikroby, bakterie a řadu virů.
Lepší výkon
Asi je těžké si představit, že plyn, jako je NO, který je poměrně toxický mimo naše tělo, může hrát tak důležitou úlohu pro většinu fyziologických a imunologických procesů v lidském těle.
Jedna z takových klíčových úloh se odehrává právě v našem nose. NO je nepřetržitě uvolňován ve velkém množství v nosních dutinách a při vdechnutí nosem se dostane do plic, kde uvolňuje dýchací cesty a otevírá všechny cévy. Díky tomuto dokáže okamžitě eliminovat zvýšený krevní tlak, krev může cestovat daleko hlouběji do nitra našich plic, najít ještě více O2 a zlepšit přenos O2 do svalů (VO2). Dýchání nosem tak dokáže zvýšit příjem O2 až o 20 %.
A přesto spousta sportovců dýchá ústy během odpočinku, spánku či jednoduchých činností, jako jsou chůze a běh, nebo i při lehké jízdě na kole..
Zázračná molekula
Nosní dutiny nejsou jediným producentem tohoto plynu, protože tělo musí produkovat NO pro více než 160 tisíc kilometrů krevních cév, které jsou v celém lidském těle. A tak je NO produkovaný a využívaný různými buňkami, aby například reguloval průtoky krve a řadu obranných mechanismů. Mezi další výrobce NO můžeme zařadit:
- Buňky v cévách – pro uvolnění napětí a rozšiřování cév. Dokážou reagovat na aktuální průtok krve (tzv. endotelové buňky).
- Nervový systém – NO je uvolňován v malých a kontrolovaných dávkách, aby řídil například parasympatické nervové signalizace v dýchacích cestách a zažívacím ústrojí.
- Bílé krvinky – dokážou generovat veliké množství NO po poměrně dlouhou dobu, a vytváří tak nehostinné prostředí pro různé bakterie a parazity.
- Červené krvinky – dokážou na sebe vázat NO, cestovat v našem oběhovém systému a fungovat jako takový počítač, kterým monitoruje a signalizuje lokální potřeby svalu po dodávce O2.
- Mozek – uchovává největší množství NO, které zlepšuje fungování naší paměti a logického myšlení. Pravě pokles produkce NO je spojován s řadou neurologických poruch, jako je Alzheimerova choroba, zapomětlivost a další.
Je velice důležité, jak pro výkon, tak pro naše zdraví, neustále zvyšovat hladinu NO. Toho nejlépe docílíme pravidelnými tréninky a správnou stravou. Avšak intenzita a trvání cvičení, které nejlépe zvýší tuto hladinu, se budou lišit pro každého z nás.
Mimochodem, objev oxidu dusnatého byl tak významný, že za něj byla v roce 1998 udělena Nobelova cena, a i dnes vědci nacházejí stále nová a nová využití oxidu dusnatého v nejrůznějších oblastech. Jedna z posledních a nejvyraznějších byla například lečení covid-19.
Referenční zdroje:
Louis J. I. (2019), Nitric oxide is not just blowing in the wind
Dimitris T , Kampoli A, Tentolouris C., Papageorgiou N, Stefanadis Ch., (2012), The role of nitric oxide on endothelial function
Dillon W, Hampl V, Shultz P.J., Rubins J. B., Archer S. L., (1996) Origins of Breath Nitric Oxide in Humans
Ferrari M., Protti A., (2022), Nitric oxide in COVID-19: Too little of a good thing?
