Laktát je téma, ke kterému jsem se již vyjadřoval, ale stále se setkávám s opakujícími se omyly, ať už od jednotlivých trenérů nebo etablovaných výrobců sportovní výživy. Mezi nejrozšířenější mylné představy patří názor, že laktát způsobuje zakyselení svalů, pálení a křeče při intenzivním výkonu. V důsledku toho mnoho lidí vnímá laktát negativně a považuje ho za něco, čeho je třeba se zbavit.
Tento pohled je však zavádějící. Laktát není nepřítelem, ale naopak cenným zdrojem energie. Při správném tréninku se naše tělo učí laktát efektivně využívat jako palivo, což vede ke zvýšení výkonu a odolnosti vůči únavě. Místo toho, abychom se snažili laktátu zbavit, měli bychom jej chápat jako nástroj, který nám pomáhá dosáhnout lepších sportovních výkonů a rychlejší regenerace po fyzické námaze.
Dopady historie
Historicky byl laktát často spojován s kyselinou mléčnou a považován za příčinu svalového zakyselení a únavy. Tento omyl se udržuje více než 100 let. Ve skutečnosti však tělo nevytváří kyselinu mléčnou, ale laktát. Ačkoliv se tyto dva pojmy často zaměňují, představují různé látky. Laktát sám o sobě nezpůsobuje kyselost ve svalech, jak se dříve myslelo. Namísto toho je laktát produkován jako reakce na potřebu rychlé energie a je důležitým zdrojem paliva, zejména při intenzivním fyzickém zatížení.
Výzkumy z počátku 20. století, konkrétně práce Otty Meyerhofa, vedly k nesprávným závěrům, které spojovaly laktát s nedostatkem kyslíku a svalovou kyselostí. Meyerhofovy experimenty s izolovanými svaly žab vedly k přesvědčení, že laktát je vedlejším produktem anaerobního metabolismu, který se hromadí při nedostatku kyslíku. Avšak moderní výzkumy ukazují, že laktát je produkován i za přítomnosti kyslíku a hraje klíčovou roli v energetickém metabolismu
role v produkci energie
Laktát vzniká při rozkladu glukózy a je dále využíván jako efektivní zdroj energie nejen ve svalech, ale také v srdci a mozku. Tento proces, známý jako „laktátový shuttle“, zahrnuje transport laktátu mezi buňkami, kde je následně oxidován a využit pro produkci ATP, hlavního energetického nosiče v těle. To znamená, že laktát není pouze vedlejším produktem tzv. “anaerobního” metabolismu, ale důležitým hráčem v celkové energetické bilanci těla.
Laktát je tedy klíčový metabolit, který podporuje výkon a regeneraci.
Laktát a mitochondrie
Mitochondrie jsou často označovány jako „elektrárny“ buněk, protože jsou místem, kde dochází k produkci ATP prostřednictvím oxidativní fosforylace. Dlouho se věřilo, že v mitochondriích se využívá převážně pyruvát, konečný produkt glykolýzy, zatímco laktát je považován za vedlejší produkt určený k odstranění. Tento pohled byl zpochybněn výzkumem, který ukázal, že laktát je nejen efektivně oxidován v mitochondriích, ale že je preferovaným substrátem pro produkci energie.
Studie prokázaly, že mitochondrie mají speciální transportéry pro laktát, což umožňuje jeho vstup do mitochondriální sítě a jeho následnou oxidaci. Tento objev zásadně mění naše chápání metabolismu, neboť naznačuje, že laktát hraje přímou roli v produkci energie v mitochondriích a není pouze vedlejším produktem anaerobního metabolismu, jak se dříve myslelo.
Dopad na výkonnost sportovce
Schopnost efektivně produkovat a využívat laktát může výrazně ovlivnit sportovní výkon. U trénovaných sportovců, zejména v aerobních sportech, jako je cyklistika nebo běh na dlouhé tratě, je pozorována vyšší schopnost produkce laktátu a jeho následného využití jako zdroje energie. Tito sportovci mají zvýšenou hustotu mitochondrií a množství laktátových transportérů, což jim umožňuje efektivněji využívat laktát a udržovat vyšší úrovně výkonu po delší dobu.
Výsledkem je, že trénovaní sportovci jsou schopni udržovat vysokou intenzitu cvičení s nižší hladinou únavy a rychleji se zotavovat po intenzivním tréninku. Tento mechanismus také pomáhá chránit glykogenové zásoby, což je klíčové pro vytrvalostní výkony. Na druhé straně, netrénovaní jedinci nebo osoby s poruchami metabolismu, jako je například diabetes typu 2, mohou mít potíže s efektivním využitím laktátu, což vede k jeho hromadění a omezené schopnosti podávat vysoké výkony.
Referenční zdroje:
Brooks, G.A. (1985), Lactate: Glycolytic End Product and Oxidative Substrate During Sustained Exercise in Mammals—The ‘Lactate Shuttle’
Brooks, G.A. (1991), Current Concepts in Lactate Exchange
- Brooks, G.A. (2018), The Science and Translation of Lactate Shuttle Theory
